Představte si, když nestraník jako já, propadne ve zralém věku straně. To je skoro tak strašné jako se na stará kolena zamilovat. Mění vám to život, ať chcete nebo ne. V noci se vzbudím a začnu přemýšlet, jak vylepšit volební kampaň, aby byla taková, jak ji cítíme: dynamická, pozitivní, věcná, konstruktivní a radostná. A aby nebyla drahá. A když se stane, že mě něco napadne, nemůžu se dočkat rána, abych to rychle sdělila svým kolegům, kteří ještě v sedm spí! Taková nezodpovědnost.

Prostě jsou to nové životní podněty a s nimi přichází i nová energie. O dramatické chvíle není nouze. Částečně za to může naše česká realita, která si libuje v ironii. Když byly zrušeny podzimní volby, všichni mě litovali: „Chudáku, už jsi to mohla mít za sebou.“ Já jsem to tak neviděla. Je to díky mému optimismu, ale také schopnosti užít si absurdní situace. No řekněte sami, kdy se to zase přihodí, že vážně kandidujete ve volbách, co se nekonají?

Nebo Olomoucký ples TOP 09 - to byla bomba. Ohlášení uložení výbušniny ve Slovanském domě, kde se ples konal, přerušilo ples v nejlepším. Přes hodinu jsme v mrazu čekali na výsledek šetření a čekání všechny hosty nabudilo. Až nás policie znovu pustila na parket, nebyli jsme k udržení a tančili jako o život.

A tak se těším, že kromě těch zásadních programových témat, která připravujeme, přibudou i historky méně významné, ale naši českou situaci možná vystihující lépe než náročné analýzy. Budete-li chtít, budu vám o tom také povídat.

autor: Anna Putnová

Kontaktovat autora - Anna Putnová