Pár základních informací pro houbaře jako já. Není jedno, kam se na houby vydáte. Obecně platí, že se půda nejdříve prohřívá (vytváření podhoubí) v lesích listnatých, pak ve smíšených a nakonec v jehličnatých. Pokud se pohybujete v kopcovitém terénu, je lepší volit trasu do kopce, kde vidíme o polovinu více hub než z kopce. Většina hub roste v určitém ročním období. Důležité je mít na paměti obecná pravidla, jako nechávat podhoubí a neničit ostatní houby, i když jsou pro člověka nejedlé.

Nyní se dostáváme k otázce, kde vlastně houby rostou. Uvést nějaké místo, kde zaručeně vždy naleznete houby, není možné. Na druhou stranu, ale každá vesnice nebo město má v okolí vyhlášená místa, kde houby stoprocentně rostou.

Skladba hub na jižní Moravě je v mnohém odlišná od ostatních oblastí České republiky. To je dáno krajinářskou, klimatickou a biotopovou pestrostí. Výrazným prvkem je zde výskyt mnoha druhů porostů - teplomilných, především dubových a habrových lesů (například okolí Brna, Břeclavska a Znojemska), lužních lesů (například oblasti pod Pálavou, soutok Moravy a Dyje) a nelesních stanovišť, to jak teplých a suchých (například oblast Pálavy), tak i ostatních travnatých (například Bílé Karpaty).

V teplomilných lesních porostech můžeme nalézt hřibovité houby, jako hřib dubový a také některé druhy takzvaných barevných hřibů, jež poznáte podle zbarvení dužiny po rozkrojení. Nejznámější z nich je jedovatý hřib satan a některé příbuzné druhy jako třeba slabě jedovatý hřib nachový. Je zde možné najít i velice vzácný hřib Quéletův, který je jedlý po důkladném uvaření , a také velmi vzácný suchohřib moravský.

Významnými stanovišti na jižní Moravě jsou lužní lesy. Nepatří sice mezi vyhledávané houbařské oblasti, neboť hřibovitých hub zde roste málo, kromě kozáka habrového. Na své si v nich ale mohou přijít milovníci hlív. Vyhledávaná je zejména jedlá hlíva nálevkovitá. Na lukách Bílých Karpat, pověstných hojným výskytem orchidejí, nalezneme i množství vzácných hub, mezi nimi jsou asi nejkrásnější avšak nejedlé nebo jedovaté voskovky.

Musím se na závěr přiznat, že minulý rok jsem zcela jako houbař zklamal, nasbíral jsem asi 10 hřibů žlučníků nebo-li hořčáků a vydobyl si slušnou ostudu. Byl jsem naučen, že satana v případě nejistoty poznám podle výrazné hořké chuti, kterou jsem nerozpoznal a myslel, jaké krásné houby mám v košíku.

Některá vyhlášená místa na jižní Moravě:

Svahy u Dyje na Znojemsku, kohoutovické a bystrcké lesy na okraji Brna, na podzim lesy na okraji Českomoravské vrchoviny.

autor: Jaroslav Kacer

Kontaktovat autora - Jaroslav Kacer